Po výzkumné stránce jsou práce zaměřeny do následujících oblastí:

  • Mikrostruktura a trvanlivost stavebních materiálů. Jedná se především o výzkum v oblasti silikátových a polymerních stavebních hmot s využitím inovativních fyzikálně-chemických metod. Jedná se o sledování degradace stavebních materiálů vlivem chemicky agresivního prostředí, a to především kapalného a plynného. Pro sledování chování materiálů v agresivním prostředí a dlouhodobé trvanlivosti jsou využívané různé metody, přičemž se velice komplexně sleduje také mikrostruktura. Sledování mikrostruktury je realizováno z důvodu její úzké souvislosti s trvanlivostí materiálu. Za tímto účelem jsou využívány pokročilé laboratorní metody, jako diferenční termická analýza (DTA), rentgenová difrakční analýza (XRD), výpočetní tomografie (CT) a skenovací elektronový mikroskop (SEM) s podporou EDX. Pomocí těchto metod lze detailně zkoumat mikrostrukturu materiálů a následně podrobněji hodnotit jejich odolnost např. vůči karbonataci a sulfataci, kdy je možné popsat také novotvary vzniklé chemickými reakcemi mezi agresivním médiem a stavební hmotou.
  • Polymerní materiály. Jedná se o výzkum a vývoj nových typů stavebních materiálů z polymerů s vysokým obsahem druhotných surovin, a to včetně předupravených nebezpečných odpadů. Jedná se především o zcela inovativní výzkum, přičemž bylo prokázáno také zlepšení některých vlastností vybraných polymerních hmot po přidání odpadních produktů jako plniv do polymerní matrice. Majoritní oblast představují polymerní nátěry, polymermalty, polymerbetony, spárovací hmoty, sanační hmoty, lepidla, hydrofobizace, CIPP a SIPP. Ve všech těchto oblastech byla vyvinuta řada nových progresivních materiálů.
  • Lehké stavební materiály. Jedná se o výzkum v širokém spektru lehkých stavebních materiálů jak přímo, tak nepřímo vylehčených. Dominantní oblastí jsou autoklávované pórobetony, kde bylo dosaženo řady významných výzkumných výsledků zejména ve spojení s využitím druhotných surovin, vedlejších produktů výroby i průmyslových odpadů. Jednalo se například o vývoj nových energeticky úsporných pórobetonů nižších tříd, ale také o vývoj tříd o objemové hmotnosti 600 kg/m3. Další významnou oblastí jsou lehká umělá kameniva na bázi různých druhů popílků. Jedná se o kameniva vyráběná spékáním na aglomeračních roštech i kameniva vytvrzovaná za studena.
  • Novodobé betony a malty.Jedná se o vývoj nových typů konstrukčních betonů, ve kterých je využíváno cihelných nebo betonových recyklátů frakcí 4 až 22 mm jako částečné či úplné náhrady přírodních kameniv. Součástí tohoto zaměření výzkumu je i využívání jemně mletých cihelných a betonových recyklátů, které je možné využívat jako aktivní příměsi typu II. Tento typ příměsí může částečně nahradit cementy  při výrobě betonů. Výrazně se tímto může přispět ke snížení uhlíkové stopy, která výrazně vzniká pří výrobě cementů. Současně je možné využití i ve speciálních vysokohodnotných betonech. Dalším zaměřením je vývoj cementových jemnozrnných kompozitů pro 3D tisk betonových prefabrikátů či monolitických konstrukcí. Nejedná se pouze o vývoj receptur nových směsí, ale i ucelenou technologii 3D tisku s ohledem na podmínky tisku, tvary tištěných prvků a optimální řízení dávkování superplastifikačních a urychlovacích přísad v průběhu tisku.
  • Materiály pro sanace železobetonových konstrukcí. Jedná se především o oblasti vývoje nových materiálů pro sanace betonových a železobetonových konstrukcí, zejména správkových malt, stěrek a povrchových úpravy (nátěrů) ve smyslu EN 1504-2 a EN 1504-3. Dále pak se jedná o zkoušení těchto materiálů jak laboratorně, tak i na stavbě jako kontrolní zkoušky v průběhu sanace konstrukce. A v neposlední řadě se jedná o návrhy sanace železobetonových staveb, návrhy kontrolních a zkušebních plánů, a další související činnosti.
  • Stavební fyzika a izolační materiály.Jedná se o vývoj nových tepelně a akusticko-izolačních materiálů na bázi druhotných a snadnoobnovitelných surovin. Dále pak o vývoj nových typů pokročilých izolačních materiálů a superizolačních materiálů (vakuové izolační panely – VIP). Skupina se dále zabývá studiem (především) fyzikálních vlastností stavebních materiálů z pohledu stavební fyziky a transportních mechanismů tepla a vlhkosti. Dále o problematiku snižování energetické náročností stavebních konstrukcí, včetně návrhu, vývoje a testování tepelně izolačních a sanačních omítek a zateplovacích systémů. V teoretické oblasti se jedná o klíčové studie, posouzení tepelně technických a akustických vlastností stavebních konstrukcí.
  • Pojiva klasická i novodobá.Jedná se o výzkum a vývoj moderních typů anorganických pojiv. Výzkum se zaměřuje na vysokohodnotná síranová pojiva na hemihydrátové in anhydritové bázi na pojiva na bázi vápna a na nové typy hydraulických pojiv odvozených z portlandského cementu. Nedílnou součástí je analýza a charakteristika mikrostruktury pojiv pomocí širokého spektra metod, výzkum vysokoteplotních procesů a studium hydratačních procesů. Aktuálně jsou práce zaměřeny na LC3 cementy, cementy na belitické bázi a CSA cementy.
  • Keramika a žárovzdorné materiály. Jedná se především o vývoj a výzkum anortitového slinutého střepu, forsteritu s možností využití dostupnějších případně i druhotných surovin. Významným bodem výzkumu je i studium metody sol-gel pro možnou aplikaci v oblasti výroby primárně netvarových žáromateriálů (žárobetonů). Výzkumné práce jsou založeny na detailním studiu mikrostruktury posuzovaných materiálů (mineralogické a chemické složení, pórovitost apod.) v závislosti na odlišných podmínkách tvorby střepu (složení surovinové směsi, podmínky výpalu apod.) a v kontextu s užitnými vlastnostmi materiálu (pevnost, vodivost, žárovzdornost atd.).
  • Ekologické aspekty stavebních materiálů.Výzkumné práce jsou zaměřeny na oblasti cirkulární ekonomiky a vývpj eco-friendly materiálů a technologií využívajících recyklované materiály, druhotné suroviny, obnovitelné suroviny a další alternativní, původně odpadní látky. Mezi aktuálně řešené projekty paří například vývoj moderního cementového kompozitu pro 3D tisk s nižší uhlíkovou stopou, který zároveň splňuje náročné technické požadavky.
  • Materiály na bázi obnovitelných surovin. Jedná se o výzkum v oblasti studia vlastností obnovitelných surovin zejména na lignocelulózové bázi. Jedná se především o dřevo, materiálů na bázi dřeva, a dále o využití dřevních či jiných rostlinných částic/vláken. V rámci vyvíjených deskových materiálů se výzkum zaměřuje na identifikaci interfázového rozhraní vlákno/matrice pomocí moderních zobrazovacích metod či fyzikálně chemických analýz. U vyvíjených materiálů je rovněž zkoumána jejich trvanlivost, a to jednak ve vztahu k biotické odolnosti (odolnost vůči houbám), a jednak ve vztahu k možným působícím vnějším vlivům (klimakomory s možností synergického působení parametrů vlhkosti, teploty a agresivních činitelů, příp. UV komory).